Co znamená Uglamour

Celé roky se pořád někdo ptá, co to je, ten unglamůr, a že prý takové slovo (uglamour) neexistuje, mi povídal jeden Američan, já na to, že to asi musím vědět líp, když jsem ho sám vymyslel, pak zas někdo z uměleckých kruhů, že bych měl sepsat manifest, definici, protože to by každý styl mělo doprovázet, aby se už lidi přestali ptát...

Na manifesty ale příliš nejsem, přesto se pokusím přiblížit příběh a význam onoho často diskutovaného výrazu uglamour.

Když si z toho chci hodně dělat legraci, odpovídám, že jsem kdysi chtěl fotit glamour a nešlo mi to, pořád mi z toho vycházel ten uglamour. Tahle odpověď lidi vždycky pobaví, přitom ale netuší, že až tak daleko od pravdy to není...

Abych tedy mohl lépe vysvětlit význam slova uglamour, musím začít u základu slova, tedy glamour.

Co je glamour

I když je v našich končinách (a často slyším i jinde v Evropě) vyslovováno po francouzsku jako glamůr, pochází slovo glamour ze Skotska a jeho původní význam byl grammar - správný. Ve skotské literatuře se začalo objevovat začátkem 18. století, ale už s významem okouzlení nebo také ošálení. Skotský básník Allan Ramsay použil v roce 1721 spojení cheating Glamour - to by se dalo klidně přeložit jako předstírání správnosti nebo falešná/podvodná správnost.

Nicméně se pro slovo glamour časem ustálil význam půvab, resp. půvabný.

Co je glamour mýma očima

Glamour fotografie v mých očích znamená bohužel právě ten falešný půvab, iluzi správnosti. Aby bylo jasno - proti půvabu ani fotografickému znázornění půvabu vůbec nic nemám, ale přiznejme si, kam se glamour posunul a co dnes je považováno za glamour.

Současný glamour předstírá luxus. Ideální kombinace vypadá asi takhle: v luxusním salónku, na luxusním sofa sedí nebo leží luxusní modelka v luxusním prádle,  s luxusním makeupem a luxusními vlasy. Fotograf k tomu přidá luxusní světlo a nakonec několik hodin luxusního Photoshopu. Výsledkem je jedna velká iluze luxusu (podvod).

Každý nedostatek je považován za chybu. Překroucené ramínko, nedokonalá pleť, nedokonalý makeup, zlobivý pramen vlasů, špíček tady a faldíček tamhle, šmouha na gaučíku, nevhodná kombinace bot a tapety .... Máš tam chybu!

Nekončící retuše. Pokud opravdu fotograf nemá všechny zmíněné ingredience v dokonalém stavu, což nemá, přiznejme si to, nastupuje retuš. Vlastně je zažito, že retuš k tomuto žánru neodmyslitelně patří, kdo neretušuje, nemůže fotit glamour. Glamour přece znamená půvab (synonymem je krása), pro nedostatky tu není místo. 
Fotograf si nazvětšuje detail obličeje a objeví nedokonalost pleti nebo vlastní práce se světlem a stíny. Vyretušuje ji během vteřiny. Jenže vedle vidí další. A další. A když má tak dokonale vyretušovaný obličej, všimne si, že (přirozeně vypadající) krk by taky potřeboval trochu poladit, aby byl stejně dokonalý jako obličej. Následují ruce, nohy, zadeček... 
Na gaučíku už posedává dokonalá vosková figurína, ale gaučík má odřenou nohu. A škrábanec je i na podlaze, a na zdi flíček ...

Opraví všechno a když zapomene jednu jedinou věc, každý ho na ni upozorní. Máš tam chybu!

Výsledkem typického glamour je fotografie krásná, ale ne uvěřitelná. A také bez duše, obsahu, příběhu, nálady... jen pozlátko. Jen "hele, jaká je to hezká holka". A hezky a pracně vyretušovaná...

A víte, kde tyhle glamour fotografie nejčastěji visí? Na záchodě nebo v šatní skříňce vedle Maradony a Lamborghini.

... a přesně tohle všechno jsem nikdy nechtěl.

Co je uglamour

Mám jednu zásadní prioritu. Moje práce mi musí dávat smysl. I můj život, moje vztahy, zábava, všechno ... Dokonce i některé zdánlivě nesmyslné věci musí dávat smysl. Bez smyslu zůstává jen nesmysl a pokud něco je nesmysl, musím to opravit nebo změnit.

Už nedokážu odpovědět na otázku, kdy jsem slovo uglamour použil poprvé. Je to hodně let a ani nevím, kde a jak přesně to bylo. Vím jen, že to byla ironie a nadsázka, možná mezi kolegy fotografy někde v baru, když jsme diskutovali o focení a já řekl, že nefotím glamour, ale uglamour.

Tenkrát se všichni zasmáli, jenže se to chytlo a výraz se začal šířit. Po nějaké době jsem ho sám začal používat jako oficiální označení své práce. A po čase jej začali přebírat i další. FotoŠkoda dnes pořádá některé moje workshopy Uglamour fotografie, Alien Skin, výrobce celosvětově populárního pluginu Exposure, píše o mém Uglamour stylu, setkávám se s fotografy, kteří se hlásí k uglamour.

Uglamour = ugly + glamour

Ano, celé to vzniklo spojením slov ugly (ošklivý) a glamour (půvab). Z toho vychází i výslovnost, která tedy není juglæmr ani anglæmr, ale aglæmr (hezky česky) ... Kdysi neexistující slovo uglamour už dnes umí nahlas přečíst i Google překladač. Zábavné je, že anglická výslovnost je přesně tak, jak byla zamýšlena, z české opět vyšlo krásné aglamůr. Poslechněte si sami https://translate.google.cz/#en/cs/uglamour.

Uglamour je přirozený, uvěřitelný glamour 

Navzdory názvu uglamour (ugly glamour, ošklivý půvab) neznamená, že fotím nebo chci fotit ošklivé fotky. Uglamour v mém pojetí znamená přirozený, uvěřitelný glamour.

Víc přístup, než styl

Nejde ani tak o to, jak fotka vypadá, ale jak k ní přistupuji.

Samozřejmě pracuji s mnoha prvky glamour. Moje modelky jsou krásné, ale přirozené. Přirozené je i prostředí, ve kterém je fotím. Přistupuji k fotografii, jako by to bylo jedno zmražené políčko celovečerního filmu. To nejlepší políčko, samozřejmě. To nejzajímavější. Ve filmu nejsou jen krásní, věčně eroticky naladění lidé s dokonalým makeupem v dokonalém prostředí a s dokonalým nasvícením tváře. Ve filmu vidíme škálu nálad, stavů, lidské radosti i dramata. A to je to, co mi klasický glamour nedovolí zachytit, pro nedokonalost tam není místo. Přitom je nedokonalost tak zajímavá.

Technicky mi uglamour umožňuje soustředit se mnohem víc na modelku, na situaci, náladu, příběh... Neztrácím prakticky žádný čas technikou. Ani při focení, ani po něm. Svítím jednoduše, ale tak, abych pak nemusel opravovat špatné stíny. Přestože nepracuji s vizážisty, neretušuji obličeje. Modelky se mi líbí tak, jak jsou a sotva někdo řekne, že jsou na mých fotkách ošklivé.

Čím víc nechám fotky civilní a přirozené, tím víc svobody získávám. Když přijde modelka s odřeným kolenem, buď ji fotím bez nohou, nebo vyfotíme scénu, ve které má odřené koleno. To ale nesmí být glamour, musí to být ten film, nějaký příběh, nálada.

Můžu fotit libovolné ztřeštěnosti - to glamour prakticky zakazuje. Lidé ale občas jsou ztřeštění. Muži se oblékají do punčoch, ženy také nejsou pořád jen seriózně sexy, i ony mají své chvíle, kdy na sebe navlečou nějakou šílenost a chtějí se chvíli chovat nepatřičně. Patří to k lidským zábavám.

I uglamour fotky lžou

Uglamour staví na přirozenosti a uvěřitelnosti. To ale neznamená, že nevytvářím iluze. Nepotřebuji k tomu ale Photoshop, tyhle věci řeším přímo při focení, nejčastěji využitím světla a stínů a výřezem, případně jinými jednoduchými triky. Uvedu několik jednoduchých a pro tuto chvíli smyšlených příkladů.

Modelka má zjizvenou pravou tvář, vyfotím ji z levé strany nebo pravou tvář zahalím stínem, vlasy nebo jinak. Proč hned retušovat? Působí některá část těla příliš mohutně? Opět mi pomůžou stíny, jiný úhel kamery nebo celkově jiný záběr.

Stejně pracuji s prostředím. Fotím kdekoliv - mým nejběžnějším pracovištěm jsou hotelové pokoje, koupelny, chodby, polorozbořené domy... Prostředí přiznávám tak, jak je. V ošuntělém prostředí hezky vynikne krása modelky, ta do něj ale musí zapadat svou přirozeností. S glamour líčením, v glamour prádle a s glamour pózami a výrazy by byl kontrast přehnaný a těžko uvěřitelný. Když už v onom prostředí potřebuji něco skrýt nebo potlačit, udělám to opět třeba světlem/stínem nebo výřezem.

Většinu práce tedy udělám (velmi jednoduše) přímo na scéně a v kameře. Po focení mi nejvíc času zabere výběr fotky, její samotná úprava probíhá pouze plošně a zabere jen pár minut. A tím, že neretušuji, nestane se mi, že by někdo řekl ono Máš tam chybu! Záměrně tam nechám všechny chyby (které ovšem já za chyby nepovažuji). Je jich tam tolik (z pohledu glamour), že má divák dvě možnosti. Buď to pro něj není dostatečně glamour, nebo řekne zajímavý styl.

Když tohle všechno sečtete, zjistíte, že ...

Uglamour je svoboda

Fotím si co chci a jak chci, svazují mě jen mé vlastní limity. Naprosto samozřejmě se mé fotografie někomu vůbec nelíbí a jinému zase ano. Ne každá modelka se mnou chce fotit a ne každou chci já. A je to v pořádku, je to takový předfiltr a ty, které přijdou, jsou fantastické. Důvěřují mi, že na mých fotkách budou přirozeně krásné. A nemluví mi do výběru fotek.

Podobně je to s klienty. Nikdo po mně nežádá, abych fotil takovým nebo takovým stylem, buď se jim nelíbí, co dělám a neosloví mě, nebo osloví a mám maximální důvěru a volnost. Fotím podle sebe, fotky vybírám sám. A ani klienti se nedožadují retuší. Očekávají, že dostanou přesně takové fotky, kvůli kterým si mě vybrali. Z jejich i mého pohledu přirozeně a uvěřitelně krásné.

Stejně tak ten, komu se mé fotky nelíbí, sotva přijde na můj workshop. A komu se líbí, ten se zpravidla vrací, protože zjistí, že můj uglamour přístup je mu vlastně hrozně blízký.

Fotka je jako každé jiné dílo obrazem autora. Jste glamour, fotíte glamour. Jste uglamour, fotíte uglamour.

---

Uglamour fotky neuvidíte často na záchodě nebo v šatní skříňce. Spíš je potkáte očíslované, podepsané a zarámované na pečlivě vybraném místě v kancelářích a bytech univerzitních profesorů, architektů, právníků nebo velvyslanců. Co víc si autor může přát?

Tak tohle je ten uglamour ... a že jsem si ho celý vymyslel? Všechno na začátku někdo vymyslel...

Hezký večer, J.

 

• < Fujifilm Festival 2018
• Změní mobily trh s fotoaparáty? >

Comments: