Když víš o dronech kulový, ale stejně chceš...

Tak jo. Ne slovo od slova, ale podobný rozhovor se uskutečnil s kamarádem u piva. Vlastně tedy za tenhle článek může to, že když něco zažiju nebo prožívám, otravuju s tím všechny ve svém okolí.

K dronům jsem se dostal omylem

Někdy na sklonku roku 2016 mi doma přistála na hraní kamera DJI Osmo. Kamera s rozlišením 4K, fantasticky stabilizovaná tříosým gimbalem. Něco jsem s ní natočil a po pár týdnech nerad vrátil. O značce DJI jsem do té doby neslyšel, ale shodou náhod jsem se o několik dní později vyskytl na akci, kde kromě Osmo kamer byly i drony DJI. Hitem tu byl nový Mavic Pro. Drony se mi samozřejmě líbily, ale bral jsem je buď jako potřebu pro filmaře nebo jako předraženou hračku, takže jsem se o ně nijak nezajímal.

Jenže v dalších týdnech mne začaly pronásledovat na každém kroku a na jaře přišel zlom.

Aby se to vešlo pod sedlo

S Lídou jezdíme na vespách a na jaře jsme dostali bláznivý nápad vyrazit z Prahy na Balkán, dojet až do Albánie a pak zpátky. A chtěli jsme víc, než jen fotky. GoPro kamery byly samozřejmostí, ale dron by byl ještě lepší.

Ale jaký dron si vybrat?

Dronů je spousta a za ten necelý rok, který od našeho rozhodnutí uplynul, je jich ještě víc, ceny padají, výrobci se předhánějí v přidávání a zdokonalování funkcí. Vyznat se v tom a lítat, ale nenaletět...

Základní otázka je - chci lítat nebo lítat a točit? Drony na létání (FPV) se dají koupit za pár stovek. Opravdu je dnes seženete pod pětistovku a určitě si s nimi užijete spoustu srandy. Naprostá většina z nich má videokameru, ale její kvalita se vůbec nehodí pro natáčení videa. My jsme museli koukat po kategorii video drony, která je cenově trochu jinde.

Ten Mavic byl super, něco jako Osmo ve vzduchu - taky 4K kamera, taky tříosá stabilizace, a dokonce skládací (když jedete na vespách, rozměry patří mezi nejdůležitější faktory). Jenže Mavica si koupí někdo, kdo má jasno, má s drony nějakou zkušenost a ví, že se jim chce vážně věnovat. Třeba někdo, kdo má Phantoma a chce něco podobného, ale menšího. Ne někdo, kdo do vzduchu poslal maximálně papírovou vlaštovku. Neumíš to, nikdy jsi to nedělal, určitě ti uletí, utopí se nebo rozbije o skály, i profíci přiznávají, o kolik dronů už přišli... Začátečník prostě tak nějak počítá s tím, že o první dron pravděpodobně rychle přijde, takže by chtěl spíš něco "na zkoušku" a ne doslova utopit několik desítek tisíc.

DJI Spark - byli jsme vyslyšeni

V květnu 2017 spatřil světlo světa přesně takový dron, jaký jsme hledali - DJI Spark.
Moment, já tady pořád mluvím o jedné značce, jako by drony nevyráběl nikdo jiný, než DJI. Samozřejmě jsme zkoumali konkurenční modely (např. Yuneec Breeze nebo Parrot Bebop, výrobců je spousta), většinou byly levnější, ale buď nám chyběla ta skladnost nebo v recenzích vycházely hůř. V tu dobu zrovna vyšlo velké srovnání videodronů v dTestu, Spark tam jako horká novinka chyběl, ale všechna první místa obsadily drony od DJI. A z nového Sparka lidi šíleli, stal se doslova králem sezóny.

Je malý - sice není skládací jako Mavic, ale i bez toho je to mrňous, navíc skoro nic neváží. Ideální na cesty. Je taky výrazně levnější než Mavic. Jasně, není levnější zadarmo - gimbal stabilizuje jen ve dvou osách, video umí maximálně FullHD při 30 snímcích za sekundu a nepracuje s profily typu D-log apod... Rozdílů by se našlo víc, ale ruku na srdce - jako první dron, ten, který stejně hodláte utopit, toho nabízel víc než dost.

Jenže nebyl na trhu. Snad všechny české obchody jednotně uváděly termín naskladnění 20. července. A to byl den, kdy jsme měli naplánovaný odjezd a chtěli jsme si všechno ještě před cestou vyzkoušet. Naštěstí, po důkladném vysvětlení naší naléhavé situace a díky ochotě a pružnosti lidí z FotoŠkoda, se k nám dostal už o týden dřív.

V reklamě je všechno easy

Létání s dronem je jednoduché a zábavné, jak ukazují všechna promo videa, nejen na Spark a nejen od DJI. Spark se navíc umí chovat jako selfie dron a je to taky jednoduché a zábavné - položíte si ho na dlaň, ukážete na kameru svůj ksichtík, on si vás zapamatuje a pak vás poslouchá jako lítací pejsek. Příkazy mu dáváte jednoduchými gesty jedné nebo obou rukou. Létá kolem vás, vzdálí se, vrátí, vyfotí vás, přistane zpátky na dlani, všechno na pokyn. A samozřejmě má čidla, spolehlivě detekující překážky, takže ani nenabourá, ale hezky překážku obletí. Ještě jednou - jednoduché a zábavné... ale to víš, že jo....

Rozbalil jsem ho v kuchyni, položil na dlaň ve výši očí, zašklebil se na něj a (nevím, možná se mě lekl) než jsem stihl zadat první příkaz, hodil zpátečku a během jedné nebo dvou vteřin zacouval do dřezu (naštěstí bez vody). Druhý pokus skončil za pianem (jo, máme v kuchyni piano) a když přišla kamarádka na víno a chtěla si udělat (jako v reklamě) droníčko (selfie z dronu se říká dronie), přistál za lednicí, na droníčko nedošlo, ale srandy byl kopec. Myslím, že se ten náš trochu bojí lidí a taky je trochu klaustrofobik...

Droník šel do krabice a další pokusy v interiéru jsme vzdali. Hezky pod sedlo, zajeli jsme na široké pole a tam se před odjezdem na Balkán aspoň trochu učili. Nestačilo to.

Panika je to správné slovo

První dron je asi jako první motorka. Panika nás provázela při každém pohybu, pořád jsme měli strach, že uletí, že ho utopíme, rozflákáme... Když byl od nás 30 metrů, byl to pocitově snad kilometr. On se umí sám vrátit domů, ale opravdu ví, že doma je tady na tom poli, kde stojím já, nebo poletí domů do Číny?

Mimochodem to "pod sedlo" byla taky pěkná blbost. Je to sice bezpečné místo, ale na sedle byl celou cestu několika gumicuky přidělaný padesátilitrový motoválec a na něm víc a víc dalších krámů (celta, flaška s vodou, flaška s rakijí, mokré boty...). Takže když jsme někde zastavili "jé, tady je to pěkný", ani jsme si nevzpomněli, že pod tím sedlem a tou hromadou je... Navíc všude se lítat nesmí... No, za celou cestu jsme ho zvedli do vzduchu jen asi šestkrát. A za moc to nestálo.

Panika nám nedovolila se vzdálit a k tomu jsme dělali spoustu jiných začátečnických chyb. Největší adrenalin jsme zažili asi kousek od Zadaru na místě, kde se točilo hodně scén Vinnetoua. Tu horu zná každý. Jeli jsme k ní dlouho po stoupajících serpentinách, pod koly jen bílý štěrk a všude kolem cesty cedule "pozor, miny". Po zapnutí Sparka jsme zjistili, že baterka je nabitá jen na 35 %. Zapomněli jsme cestou nabíjet a měli jen jednu. Plně nabitá vydrží maximálně 16 minut, spíš ale mezi 12 až 15. Dron jsme tedy aspoň trochu zvedli, jenže hora byla moc blízko a nevešla se do záběru (Spark není tak širokoúhlý, jako třeba GoPro). Ale s drasticky padající kapacitou baterky jsme si nedovolili couvat nad minové pole.

V Mostaru jsme se pokusili zvednout ho na střešní terase, ale vítr s ním tak házel ve vzduchu, že nám panika opět zabránila letět dál nebo výš a vznášeli, nebo spíš zmítali, jsme se nějakých 5 metrů nad střechou - nic z toho krásného města tady nebylo vidět. A tak dál...

Ještě k těm senzorům a bouračkám - senzory, detekující překážky, jsou pouze vepředu a vespod. Srážka s překážkou tedy hrozí při pohybu dozadu, do stran a nahoru. Myslete na to.

Bez dalších baterek a ovladače je to nesmysl

Spark se prodává ve dvou verzích. Základní verze obsahuje jen dron, jednu baterii, náhradní vrtule, USB nabíječku a praktické jednoduché přepravní pouzdro. Dražší verze Fly More Combo má navíc dálkový ovladač, další baterii, nabíječku pro 3 baterie + 2 USB výstupy, chrániče vrtulí a fajn tašku, která unese dron + další dvě baterie + dálkový ovladač.

Rozhodně potřebujete víc baterií, jedna je žalostně málo (16 minut max). Doporučujeme alespoň tři. Časem jsme kromě baterií dokoupili i přenosnou nabíječku/powebanku, která zvládne i v terénu nabít 3 baterie, takže zdvojnásobí dobu letu. Se třemi bateriemi tedy zvládneme hodinu a půl letu, což je vážně a konečně víc než dost.

A bez dálkového ovladače degradujete Spark jen na drahou hračku. Mobilní aplikace je sice skvělá, ale plynulé ovládání přes displej telefonu není skoro možné a navíc budete výrazně limitováni vzdáleností (jestli se nepletu, tak max. do 50 metrů). S ovladačem se můžete vzdálit až ...

Až moc chytrá moucha

A s ovladačem můžeš letět až na dva kilometry! Tak to je bohužel (nebo možná bohudík) na našem kontinentu nepravda. Spark není jen kamera a čtyři motory s vrtulemi na koncích. Je to malý počítač, podobně jako třeba váš telefon. Za letu komunikuje v průměru se 17 satelity, které mu potvrzují GPS souřadnice. Občas si stáhne nový firmware a také databázi letových zón a restrikcí. Snadno se vám tedy může stát, že se v letu zastaví a na displeji se objeví zpráva, že do dané oblasti nesmí letět. Mimochodem firmware si stahují i jednotlivé baterie, buďte na to připraveni, zažil jsem to v Miláně, kdy jedna baterie byla v pořádku (update proběhl večer doma) a druhá mě nepustila do vzduchu, dokud si nenahraje nová data. A abych nezapomněl, všechny vaše lety jsou víc než podrobně nahrávány, takže žádné blbosti u vojenských objektů, prezidentských paláců a podobně :) Je snadné zjistit, který dron to byl a co přesně dělal.

Prohlédněte si podrobný záznam jednoho z našich cvičebních letů.

S tím, jak Spark komunikuje se světem, souvisí i vzdálenost, na kterou se od vás může vzdálit. Dálkový ovladač komunikuje na frekvenci 2,4 GHz nebo 5,8 GHz. Nejsem odborník, ale zjednodušeně - v Americe platí pro rádiové spojení pravidla a omezení FCC, v Číně SRRC a v Evropě máme CE. A protože Spark to dobře ví, tak díky síle signálu se stejným dronem doletíte v Americe až 2 kilometry od vysílače, v Číně maximálně 1,2 km a v Evropě je při frekvenci 5.8 GHz limit 300 metrů a když přepnete na 2,4 GHz, vzdálíte se maximálně na 500 metrů. Jsou případy, kdy to jde dál, ale CE limity jsou nastaveny takto. Každopádně při takových vzdálenostech budete téměř stoprocentně bez video signálu, ten je někdy nestabilní nebo se úplně ztrácí i při pár desítkách metrů. Dron někdy můžete dál ovládat, jen na telefonu nevidíte, kam letí a kouká. Někdy ztratíte kontrolu úplně a dron vám nekompromisně nahlásí, že se vrací domů. V lepším případě...

I v Evropě se dá aplikace Sparku hacknout, aby používala FCC místo CE. Není to legální, ale funguje to. A dokonce se dá letět i mnohem dál, než do dvou kilometrů. Majitelé Sparku se zálibou v lámání rekordů už se dostali za hranici 5,5 kilometru. Na jednu baterku tak dokážou uletět neuvěřitelných 11 kilometrů. A občas přitom utopí dron...

FCC norma ale není jen o lámání rekordů. Jasně, že si to vyzkoušíte "vy chlapi jste všichni stejný" (no, vy ženský taky, Da Vinci by nikdy nenamaloval helikoptéru, vlastně první koncept dronu, kdyby...), můj dosavadní rekord je 981 metrů do dálky a 342 metrů do výšky. Ale můj zájem není utopit nebo ztratit dron. Důležité je mít stabilní signál i při vzdálenosti třeba "jen" 300 metrů. Nechci nikoho navádět, ale jsou místa, kde se této tématice lidé věnují. Je pravdou, že většina z nich jde právě po lámání rekordů. Já ne (nejsem jako každý chlap, 981 metrů mi zatím stačí).

Takže neuletí? Nespadne?

Může. Na YouTube a ve fórech je hodně důkazů o tom, že se to stává. Také v internetových bazarech - sám jsem na inzerát koupil levně celé "kombo" bez utopeného dronu. Ale v naprosté většině případů šlo o chybu pilota (ať už to přizná, nebo ne). Ten utopený se utopil tak, že mu ve vzduchu ... jak to říct ... upadla prdel. Doslova - baterie byla špatně zacvaknutá, nad vodou se odpojila od těla a dolů spadly dva mrtvé kusy. Když jsem se to dozvěděl, objednal jsem za pár korun bezpečnostní držák na baterku. Jeden nikdy neví.

Další věc jsou ty senzory (vpředu a dole) - Spark umí krásně odletět a přiletět, umí vás sledovat, obletí vás dokola atd... Občas při tom musí couvat nebo ho k couvání donutíte řídicími páčkami ovladače. Mějte přehled o překážkách.

K překážkám ještě jedna poznámka. Spark spolehlivě rozpozná ledovec, horu, budovu nebo strom v cestě. Rozpozná i člověka. Často ale nerozpozná "tenké" překážky - tedy větve bez listí nebo (nedejbože) třeba dráty vysokého napětí. Znovu - mějte přehled o terénu a udržujte rozumnou výšku letu (i pro návrat "domů", tzv. RTH return to home).

Nelétejte ve špatném počasí a nelétejte tam, kam nevidíte. Nesnažte se za každou cenu lámat rekordy ve vzdálenosti (hrozí ztráta signálu atd.). V rychlém sportovním režimu se vypnou senzory - rozhodně tedy sport jen na volném a přehledném prostranství.

Zvlášť v případech, že letíte nad mořem, horami apod., sledujte stav baterie. Letět naplno stále dopředu až do 50 % baterie se nevyplácí - zpátky můžete letět proti větru, let bude mnohem pomalejší a spotřeba baterie větší, je velká šance, že dron nedoletí.

A zase ta panika. Pilot znejistí a začne kroutit joysticky na všechny strany... tohle je častý důvod havárií.

Trénujte. Na volné ploše (na poli). Zbavíte se paniky - jako my - a postupně si troufnete na složitější a odvážnější kousky (třeba natáčení zubra ve vzdálenosti 700 metrů).

Sledujte i videa na Youtube, je jich tam spousta, výborná videa o Sparku má např. Francis Darracott, pročítejte fóra, třeba to oficiální na DJI, váš problém už pravděpodobně někdo řešil a možná i vyřešil.

Udělejte si checklist

Doporučuji sepsat (nebo postupně podle zkušeností sepisovat) checklist, který si vždycky projedete, odškrtáte a vyhnete se tak situacím, že pojedete hodinu na vytouženou lokaci (viz hora Vinnetou) a tam zjistíte, že nemáte v dronu SD kartu, že je SD karta plná a jinou nemáte, že nemáte nabité baterie, že jste dvě ze tří baterií nechali doma, že baterie, dron, ovladač nebo aplikace nejsou updatované na poslední verzi, že se blíží sněhová bouře, že v oblasti zrovna probíhá vojenské cvičení nebo letecký den, že jste zapomněli vyměnit včera polámanou vrtuli a náhradní nemáte s sebou, že jste nezkontrolovali, jestli je baterie pořádně zacvaknutá, že jste sice krásně a NEOPAKOVATELNĚ proletěli kolem hejna ptáků, ale zapomněli spustit tlačítko nahrávání videa atd atd. Dobrá polovina z toho je moje vlastní zkušenost - včetně těch ptáků.

Technická poznámka - ideální je mít checklist v telefonu, jsou na to i různé aplikace, jenže v momentě, kdy spustíte aplikaci DJI Go pro ovládání dronu a telefon připevníte k ovladači, už to tak ideální není... Tedy pokud nemáte dva telefony. Pak asi raději papír (a na nějaký jiný checklist si připište bod "nezapomenout papír s checklistem").

A pro video plán

Taky jde o vlastní zkušenost, ale ostatní to mají podobně. Dojedeš k té hoře, zvedneš dron a ... co dál? Zvedneš ho víc, zaletíš trochu dopředu, zastavíš, otočíš se doprava, kousek přeletíš, doleva, trochu couvneš, trochu klesneš, otočíš ... ... Najednou dronu dojde baterka, přistane a ty nemáš jediný kloudný záběr.

Přijeďte na lokaci, rozhlídněte se, vytáhněte papír a napište si pár bodů - např. nízký průlet nad alejí, ptačí pohled nade mnou, boční průlet, tohle a tamto... pět použitelných záběrů. Zjistíte, že když jedete podle plánu, stačí vám na každý z nich jedna až dvě minuty a zbyde vám ještě kus kapacity baterie na nějaké experimenty.

K videu ještě jedna poznámka - nemusíte všechno točit jen z velké výšky. Berte dron jako běžnou kameru, kterou můžete snímat třeba z výšky očí. Díky plynulému pohybu ve všech směrech získáte výhody podobné kameře na jeřábu nebo na jedoucím autě.

Hlavně bezpečně

Těch zákazů je tolik, že se vám bude zdát, že vlastně není kde létat. Tak to úplně není. Studujte, přečtěte si Dodatek X, stáhněte si aplikaci - sice tomu ze začátku nebudete moc rozumět, ale zvyknete si, my se taky pořád učíme. Na motorku potřebujete oprávnění a jezdit pak musíte podle předpisů. Spark je maličký a neunese vás, ale pořád je to účastník letového provozu. Když si nebudete jisti regulemi, použijte aspoň rozum a nelétejte nad lidmi nebo tam, kde je větší nebezpečí způsobení škody. Vím o lidech, kteří si kvůli létání s dronem platí zvláštní pojištění.

Po nastudování předpisů mimochodem zjistíte, že se Sparkem a jinými malými drony (v kategorii od 0,91 kg a do 7 kg) je základním pravidlem "bezpečná vzdálenost", ta ale není nijak stanovena. Takže se toho zase tolik nebojte...

Král je mrtev, ať žije král

Spark se na scéně neohřál ani rok a DJI vypustilo do světa nový hit - Mavic Air. Velikostí, cenou i vlastně skoro vším je někde mezi Sparkem a Mavicem Pro. Z Mavica má profesionálnější video, ze Sparka ty roztomilé selfie funkce. Je lepší než Spark. Je taky dražší. Spousta lidí přechází na nový model, spousta zůstává. My se se Sparkem vlastně až po třičtvrtě roce začínáme víc seznamovat, navíc jsme si ho hodně dovybavili (víc než nabízí Fly More Combo), takže zatím žádný přechod nechystáme. Pod sedlo se Spark vejde (letos bude raději někde víc po ruce) a pro naše účely je kvalita videa víc než dostačující.

Za princátko by se dala označit úplná novinka a tou je dron Tello. Vyrábí ho firma Ryze Tech, ovšem v úzké spolupráci s DJI a Intel. U nás stojí těsně pod tři tisíce a je něco jako maličká maketa Sparka s HD kamerou. Ideální pro ty, kdo by chtěli malý a levný dron, ale nechtějí koupit nějaký nepoužitelný šunt.

Není Čína jako Čína

Ceny dronů ve srovnání s minulým rokem výrazně spadly. Nabídka levných dronů z Číny je nepřeberná, prodávají se drony hračky s cenami pod 200 Kč, napodobeniny populárních drahých dronů - třeba těch od DJI - koupíte za desítky Eur, tedy stovky korun. Už jsem zmínil, že DJI je čínská společnost? Ano, Čína kopíruje Čínu. U těch levných dronů musíte počítat s nekvalitou a většími sliby, než bude realita. Ale to vůbec nevadí, ten konkurenční tlak žene technický pokrok dopředu a ceny tlačí dolů. Napodobenina Sparka nebo Mavica za 800 Kč asi nebude umět to samé, jako originál, ale už to, že se takhle levné drony učí funkce těch drahých, napovídá, že se brzy dočkáme ještě mnohem zajímavějších věcí, než známe teď.

Nespí ani ta konkurenceschopná konkurence, například zmíněná, také čínská, společnost Yuneec nebo francouzský Parrot. A hodně se teď mluví o novinkách od (opět čínské) PowerVision. Ta o svých dronech mluví často jako o robotech. Robotech, kteří umí létat, plavat, potápět se, hledat a dokonce chytat ryby. A tak dál... Čekají nás velké věci.

Jsou drony drahé?

Záleží na úhlu pohledu. Když je berete jako hračky, tak drahé jsou. Pořád si ale můžete koupit některý z těch superlevných. Jestli ale chcete natáčet nebo fotit, dá se říct, že nejsou dražší než fotoaparáty, vlastně naopak. Za cenu středně slušného fotoaparátu koupíte špičkový dron.

Létání s drony je zábavné a relativně snadné... hodně zábavy a ať se váš dron vždycky vrátí, abyste se vy nevraceli domů s prázdným obalem :)

No a ještě jednou velký dík lidem z FotoŠkoda - protože firma je vždycky o lidech.

Na případné komentáře rád odpovím ... komentářem :)

Author: Jiri RuzekWebsite: http://www.jiriruzek.net

Czech uglamour nude art photographer, 2014-2021 an official Fujifilm X-Photographer. Published worldwide, one of the few Czech photographers published by Taschen (and others).
Born Aug 29 1967 in Litomerice, living in Prague.
Books • Gallery • Workshops • Prints • Private shooting • Events

---

Find even more photos (with commented process) on my Patreon.

Become a Patron!

Or if you just want to donate me.

CRYPTO DONATIONS are also appreciated

Thank you for your kind support.

• < Změní mobily trh s fotoaparáty?
• Děkuju a PF 2018 >

Comments: