Potkalo se Fuji s Leicami

Měl jsem jednu fotku "naskicovanou" na mobil a rozhodl se ji vyfotit na fotoaparát. V ten samý den se mi do ruky dostaly doslova na pár minut dvě Leicy - Leica Q a středoformátová Leica S.

Zase se mi před týdnem smáli, že pořád fotím s veteránem Fujifilm X-E1. Už se neprodává ani nepodporuje, ale funguje, lezou z něj skvělé fotky a mám ho rád, tak pořád nevidím důvod ho měnit za jiný.

S "malými" Leicami přicházím do styku celkem často, ale středoformátovou bestii za milion* jsem v ruce ještě neměl. Samozřejmě mě napadlo, že si tu fotku vyfotím všemi třemi fotoaparáty.
*) cena plus mínus autobus v době pořízení, tedy asi před dvěma lety

Než se dostanu k fotkám, pocitům a k tomu, že bych třeba mohl neuváženě vykřikovat o nejlepším Fuji na světě, musím objasnit jednu věc. Celé focení proběhlo během asi 5 minut. Připravil jsem scénu, Viki jsem na mobilu ukázal, jak jsme to měli minule, ona řekla "jasně, tohle tak, tohle tak..." a hupsla do pózy a nálady, jako by mezitím neuběhlo několik dnů, ale vteřin. Těžký profík, klobouk dolů.

To já jsem se v tom fofru zachoval jako amatér. Svůj foťák jsem měl pod kontrolou, ale když máte v ruce něco cizího a chcete si jen tak cvaknout, neřešíte moc nastavení. Plnoformátová Leica Q byla v pohodě, ale středoformátová Leica S byla nastavena úplně nesmyslně a já si toho nevšiml. Nenapadlo mě, že když má někdo takhle drahý fotoaparát, neumí ho nastavit. Zbytečné ISO 800, clona 11 a čas 1/30 s, to vše se pochopitelně projevilo v kvalitě. Opakuji, byla to moje chyba, ale v tom zmatku s přehazováním karet, hledání krytek na objektivy atd. mi to nedocvaklo. Navíc byla zima a bylo mi líto modelky v okně.

Dojmy, plusy, mínusy...

Velikost pro internet (fotografie nahoře) - na fotografii z Leicy Q je lehce vidět moiré, jinak jsou všechny 3 fotky prakticky bez rozdílu. Podobně bych to viděl i pro tisk, i když velikost a tím pádem i rozlišení se velmi liší.

Při pohledu na detail jsou vidět jasné rozdíly. Fuji má jasně nejmenší rozlišení. Leica Q vyniká detaily kresby, na druhou stranu je velmi náchylná k moiré efektu. Leica S žádné moiré nemá, ale také má fotografie nejměkčí kresbu a hodně šumu. Jak jsem psal - věřím, že s pořádným nastavením by byl výsledek výrazně jiný, ale např. množství šumu při ISO 800 je u takhle drahého hi-end přístroje zarážející.

Leica Q (typ 116)

Focení normální, baví mě kontrast a barvy, typické pro značku Leica. Detaily jsou skvělé, moiré příšerné. Jinak vše fajn. Velikost DNG souborů přes 40 MB.

Zjistit cenu Leica Q ve FotoŠkoda

Leica S (typ 006)

I tady jsem čekal typické barvy a kontrast. Nedostavily se. Středoformátové digitální kamery většinou nejsou stavěné na efekt, ale na nenápadnou kvalitu. Bavil mě obrovský hledáček. Nebavila velikost a hmotnost, manuální ostření, velikost souborů kolem 75 MB, samozřejmě cena. Ten měkký výsledek (ne, nebudu to znovu opakovat:) mi tolik nevadil, při výsledné velikosti (internet nebo tisk) to aspoň nepůsobí digitálně přeostřeně. Já mám určitou měkkost rád.

Zjistit cenu Leica S ve FotoŠkoda

Fujifilm X-E1

O Fuji jsem toho už napsal dost. Upřímně jsem si myslel, že vybraná fotka bude z jedné nebo druhé Leicy. Nakonec jsem vybral tu z Fuji.

Fotoaparáty Fujifilm ve FotoŠkoda

Ne, není to placený článek :)

 

 

• < Výstava fotografií Z očí do skla
• Zavírám oči, abych viděl >

Comments: