Co všechno umí clona?

Někdo možná ani neví, že v objektivu jeho fotoaparátu nějaká clona je, fotí vše na "automat" a co se děje uvnitř, ho nezajímá. Někomu možná přijde vhod vědět, že clona neslouží jen k zaclonění nebo odclonění světla, ale umí i pár šikovných triků navíc.

Clonění dopadajícího světla

Základní funkcí clony je zaclonění nebo odclonění objektivu fotoaparátu. Stejně jako mhouříme oči na slunci a široce je rozevíráme v šeru, regulujeme clonou množství světla dopadajícího na film nebo snímací čip. Význam je jasný, jde nám přece o správně exponovaný snímek, je tedy zapotřebí světlo regulovat (a dobu osvitu; dnes ale mluvíme o cloně, na "čas" bude třeba čas někdy jindy).

Často se lidem pletou termíny "malá/velká clona":

• Malá clona, malé clonové číslo = málo zacloněno (velká díra v objektivu - odtud focení "na plnou díru", hodně dopadajícího světla)
• Velká clona, velké clonové číslo = hodně zacloněno (malá díra v objektivu, málo dopadajícího světla)

Hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti, anglicky depth of field (zkráceně se po celém světě používá termín DOF), je v praxi to, čemu lidé říkají: "ty tvoje fotky mají tak krásně rozmazané pozadí/popředí a ostré je jen to, co má ostré být". Ano, pomocí hloubky ostrosti vypichujeme důležité detaily fotografie a jiné potlačujeme a mimo jiné ji využíváme i k uměleckým záměrům. Fotografiím dodáváme někdy dramatičnost, jindy éterický nádech a podobně. Z výtvarného hlediska má tedy hloubka ostrosti velký význam.

Hloubka ostrosti je přímo ovlivnitelná právě clonou. Ve hře jsou sice i další faktory, jako třeba ohnisková délka objektivu, velikost snímacího média nebo vzdálenost fotografovaného objektu, ale právě nastavením clony můžeme okamžitě určit, jestli bude fotografie ostrá od metru do nekonečna nebo jestli bude ostrých jen několik centimetrů nebo dokonce milimetrů.

Princip si opět snadno vysvětlíme na příkladu našich očí - krátkozraký člověk při pohledu do dálky mhouří oči a tím zaostřuje. Při vyšším zaclonění tedy získáme větší hloubku ostrosti a při nízké cloně naopak malou. Clonu dnes většinou nastavujeme nějakým kolečkem na těle fotoaparátu, ale objektivy s clonovým kroužkem mívají vyznačené metry "od - do" a tím nám ukazují, co všechno bude na fotografii ostré v závislosti na nastavení clony. Při práci s velmi malou hloubkou ostrosti se může lehce stát, že vyfotíte například portrét s krásně ostrýma ušima, ale oči už ostré nebudou. Vyhnout se tomuto nešvaru vás naučí jen praxe.

Kontrast

Opět zapojte do práce své oči - přimhouříte, tmavé plochy ještě více ztmavnou a zvedá se kontrast scény. Při otevřených očích vidíte jemnější přechody mezi světlou a tmavou. Přeloženo do fotografické řeči, malé zaclonění = nízký kontrast, velké zaclonění = velký kontrast. Vyzkoušejte, pochopíte. Správnou expozici samozřejmě kompenzujeme dobou osvitu filmu nebo čipu, jinak bychom získali pouze tmavou a světlou fotografii.

V souvislosti s kontrastem lze zmínit i fotografování světel, odlesků a podobně. Vyfoťte například rozsvícenou žárovku. Při odcloněném objektivu bude na fotografii velká bílá skvrna, při zacloněném se žárovka konkrétně vykreslí a směrem od středu ven se rozeběhnou efektní paprsky světla. Podobně se dá pracovat třeba i se sluncem.

Ještě jedna věc, na kterou bych neměl zapomenout - u většiny objektivů platí, že "na plnou díru" je měkčí kresba, to znamená, že objektiv nevykresluje tak ostře detaily, jako když trochu zacloníme. Některé objektivy jsou při plně otevřené cloně téměř nepoužitelné.

To je pro dnešek vše, hrajte si a zkoušejte.

---

Chcete se dozvědět více? Navštivte kurz fotografování aktu.

• < A možná je dobře, že máme prohibici
• Mázlé fotky? Lokty k tělu a nedýchat >

Comments: