Fuji XF 16-55/2.8 vs. 18-55/2.8-4 vs. 18-135/3.5-5.6

Zoom objektivy se někdy hodí. Já mám v současnosti slušnou sbírku pevných objektivů, ale zoom žádný. A upřímně, tahat s sebou na dovolené několik objektivů a stále je přehazovat není úplně ono. Samozřejmě bych si mohl vystačit s jedním ohniskem, ale variabilita zoom objektivů je právě tím jediným důvodem, proč se vyrábějí a proč je lidé kupují.

Jenže který zoom je (pro mne) ten pravý? Moje zkušenost s objektivy Fujifilm je více než pozitivní, každé nové sklo řady XF bych mohl a chtěl mít doma. Jsou skvělé, ale to už by trochu hraničilo s nemocí, myslím, že fotograf by měl mít ty objektivy, se kterými fotí, ne ty, které jsou úžasné, ale sáhne po nich jednou za rok nebo vůbec.

Proto jsem si před odletem do italské Apulie zapůjčil od Fujifilm.cz tři objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, které by mne mohly zajímat. Všechny tři už mi prošly rukama, ale tentokrát poprvé jsem měl možnost přímé konfrontace.

Všechny fotografie jsou bez jakýchkoliv úprav, tak, jak vylezly z fotoaparátu Fujifilm X-E1 (fotografováno do JPG v režimu priorita clony). EXIF data jsou ve fotografiích zachována, základní údaje jsou vypsané u jednotlivých fotografií.
Po kliknutí se zobrazí originál.

JAK JSEM TESTOVAL

Jako uživatel. Vím, že teď zklamu příznivce grafů a jedné srovnávací fotografie pořízené při všech clonách a v plném rozsahu ohnisek, stejně jako každého, koho zajímají počty linek na milimetr a podobně.

Tyhle věci mě nezajímají. Mám superostré pevné objektivy a vím, že ostrost zoomů bude za nimi. Když budu chtít nekompromisně ostré fotky, sáhnu vždy po pevném sklu. Ale také vím, že všechny tři testované objektivy ostré jsou a zajímá mě, jak se s nimi pracuje a jaká je výsledná fotka. Pro jistotu opakuji - fotka - ne pixely při zvětšení na 100 a více procent. Vždy mě totiž zajímá výsledek a tím je fotka na papíře nebo na monitoru atd. Navíc výše popsaných recenzí už je plný internet, ty mi ale nedají uživatelskou zkušenost.

Zásadou při testování bylo mít u sebe vždy jen jeden objektiv. Žádné střídání (to bych si mohl rovnou vzít pevné objektivy, které jsou mimochodem ve většině případů menší a lehčí). Testy spočívaly v tom, že jsem žádné testy nedělal. S jedním objektivem na krku jsem si celý den (i noc) fotil jako turista. Vyfotil jsem to, co mi objektiv dovolil. Světelné i jiné podmínky se střídaly, takže jsem měl spoustu možností otestovat každý z objektivů v různých situacích.

I nastavení fotoaparátu bylo celou dobu turistické - priorita clony, čas i ISO se nastavovaly samy. Všechny fotografie jsem fotil do JPG v základním režimu S (simulace Provia) - ten mám osvědčený jako ideální režim pro dovolenou. Všechny dolaďovací hodnoty byly na nule.

Celou dobu jsem také neměl žádné srovnání, fotky jsem prohlížel jen na malém displeji fotoaparátu. Skutečný výsledek jsem viděl až doma po návratu.

VÍTĚZ JASNÝ PŘEDEM?

Jistě, jde jen o to, jak a na co se díváte.

Kdyby mě zajímala jen a jen kvalita, bez rozmýšlení bych sáhl po nejdražším XF 16-55 mm/F2.8 R LM WR. Fuji jej řadí mezi své vlajkové lodě jako profesionální zoom. Jeho kvalita je skvělá a odpovídá tomu i cena přes třicet tisíc. Jenže jak vzdálená je ta kvalita od kvality jeho levnějších konkurentů a nejsou tam jiné výhody? Jsou.

Kdybych chtěl ušetřit co nejvíce peněz i místa v tašce, nebyla by pro mne lepší volba než setový objektiv XF 18-55 mm/F2.8-4 R LM OIS. I jeho kvalita je pověstná a rozměry a hmotnost jsou na úrovni pevných XF objektivů.

Třetí možnost je, že mne zajímá maximální univerzálnost, pak je tu pro mne zcela logicky ultrazoom XF 18-135 mm/F3.5-5.6 R LM OIS WR.

A teď babo raď ...

Já se přiznám, že jsem už před odletem jasno měl - můj favorit byl setový objektiv 18-55. Důvodem byla jeho kompaktnost. Ale nepředbíhejme ...

XF 18-55 mm/F2.8-4 R LM OIS

Když se řekne seťák 18-55, většině fotografů se zježí chlupy na těle, zvláště uživatelům velké dvojky Canon/Nikon. Taky jsem ho měl na Nikonu a byl použitelný pouze jako špunt na tělo fotoaparátu. Obrazová kvalita příšerná a to laciné plastové zpracování... Brrr
18-55 od Fuji je jiný a to není žádný reklamní výkřik. Je kovový, příjemný do ruky a jeho obrazová kvalita je pověstná. Také jsem tomu kdysi nevěřil, ale mám s ním už víc zkušeností i z minulosti a chápu, že si jej někteří fotografové oblíbili místo prvních pevných skel XF 18mm nebo XF 27mm.

Přišel na řadu jako první a už před pátou ráno na pražském letišti mi nedal jediný důvod k stížnostem. Fotil jsem s ním po cestě a celý první den v Monopoli. Skončil jsem za tmy pozdě večer.

Opět jsem ocenil jeho optickou stabilizaci, umožňovala mi fotit noční fotky téměř bez ohledu na použité časy (výrobce uvádí 4 EV). Světelnost F2.8 alespoň na kratším konci potěší. Nevýhodou je nejmenší rozsah ohnisek a žádná ochrana proti vodě a prachu.

Kompaktnost XF 18-55 mi hlavně ze začátku dávala zapomenout, že vlastně fotím se zoomem. Jako jediný z trojice objektivů díky velikosti a hlavně hmotnosti vůbec nenarušuje těžiště fotoaparátu. Na druhou stranu mi přijde do ruky až titěrný, což u pevných skel nevadí, ale se zoomem se častěji otáčí.

Aktuální cena: 18900 Kč

Cena ve FotoŠkoda

XF 18-135 mm/F3.5-5.6 R LM OIS WR

Aby optika objektivu předala tělu fotoaparátu co nejlepší obrazovou informaci, musí být všechny čočky dokonale seřízeny. Toho je možné docílit v pevných objektivech. V zoom objektivech se čočky pohybují a jejich přesné seřízení ve všech možných ohniskových délkách je téměř nemožné. Vždy jde o jistý kompromis. Proto nedosahují kvalit pevných objektivů. A v ultrazoomech se čočky pohybují hodně, proto fotografové raději volí zoomy s menším rozsahem. Propadne i XF 18-135?

Kdybych si myslel, že je špatný, netáhl bych s sebou půl kila železa a skla do Itálie zbytečně. Šlo mi ale o přímou konfrontaci.

Je víc než o polovinu těžší a o necelé tři centimetry delší než 18-55. A je také téměř o polovinu těžší než tělo mého fotoaparátu Fujifilm X-E1 (ten váží 350 g), takže dochází k výraznému posunu těžiště. V ruce je příjemný, zoomování je přirozené.

Nejkratší ohnisko má stejné, 18 mm, ale rozsah směrem nahoru k 135 mm je ve srovnání s 18-55 obrovský. Pocitové srovnání z focení jeden den s 18-55 a druhý s 18-135 je ve znamení svobody a univerzálnosti. Žádné překvapení, ale funguje to víc, než bych čekal. Fotím krátké, dlouhé, jako by se nechumelilo. Taky nechumelí, jen je trochu oblačno (a zítra dokonce zaprší). Škoda, těmhle končinám sluší slunce.

Stabilizátor je ještě výkonnější, podle výrobce až 5 EV, v noci fotím s neuvěřitelnými časy, ale displej je malý, uvidíme až doma, jestli mám nějakou nerozhýbanou noční fotku.

XF 18-135 má WR ochranu proti prachu, dešti atd. Příjemný bonus. Potěší i informace, že uvnitř tubusu se skrývají dvě ED čočky, ED bývá příslibem kvality.

Trochu neesteticky (a lacině) na mne působí jen teleskopický efekt při přezoomování na dlouhá ohniska. Tuto konstrukci mají všechny tři objektivy, ale tady je to díky 135 mm nejmarkantnější. Navíc to plaší lidi, kdyby dokázal přezoomovat bez obří erekce, byl bych na ulici celkem nenápadný.

Aktuální cena: 23900 Kč

Cena ve FotoŠkoda

XF 16-55 mm/F2.8 R LM WR

Značka XF na těle objektivu je v červeném pozadí, to abyste věděli, že to není jen tak nějaké obyčejné XF, ale extra XF. Fujinon XF 16-55 mm/F2.8 R LM WR je pýchou stáje a je označován jako profesionální objektiv. Obdoba 24-70/2.8 na Nikonu, Canonu a dalších. Není levný, ale proti dvěma jmenovaným je o 20 až 30 tisíc levnější. Je škoda, že se jim blíží velikostí a hmotností (z pohledu uživatele Fuji, zvyklého na malé a lehké vybavení).

Je ze všech největší a nejtěžší. Hmotnost je vůči tělu fotoaparátu dvojnásobná. Do ruky padne skvěle, ale na krku už mám zase kilo železa. Pro přesné srovnání - tělo plus XF 18-55 s clonou a krytkou - 700 g, s XF 18-135 - 880 g, s XF 16-55 - 1070 g. Rozdíl proti nejlehčímu 18-55 je "pouhých" 370 gramů a proti 18-135 jen 190 gramů, ale při celodenním nošení se ty gramy počítají. Dejte si do kapsy košile místo jednoho telefonu dva nebo tři...

Je nejširší ze všech tří (i proporčně, ale teď mluvím o ohnisku). Ohniskový rozsah začínající na 16 mm je příjemný. Někdy ty dva milimetry můžou rozhodnout, jestli se do scény vejdete nebo ne, ale v běžné praxi to proti 18 milimetrům skok není. Nahoře končí na 55 mm, stejně jako XF 18-55. Po včerejším focení s 18-135 je to limitující, ale vím, že je to rozumný rozsah.

Samozřejmě má WR ochranu, nesamozřejmě nemá stabilizátor. Proč? Světelnost 2.8 v celém rozsahu je super, ale v noci mi stabilizace chybí.

Nicméně mám na fotoaparátu to nejlepší, co Fujifilm v této kategorii zoomů poskytuje.

Aktuální cena: 32900 Kč

Cena ve FotoŠkoda

JAK DOPADLY FOTKY

Přeskočím v čase a vrátím se z Itálie domů. Mám před sebou ACDSee a v něm zobrazené fotky. Všechny v jedné složce, v pořadí podle jména (a času pořízení). Při prohlížení nevidím rozdíly. To je dobrá zpráva pro mne po dovolené a pro majitele dvou levnějších objektivů. Režim priority clony s automatickým časem i ISO (s preferencí ideálně 200, max. 6400) se osvědčil, mám minimum odpadu z důvodu expozice. Někdy jsem použil korekci EV, převážně v noci, a na některých fotkách jsem ji měl použít a nepoužil, jenže to se při focení venku těžko přesně odhaduje, všude kolem bílé domy, spousta moře, oblohy ... Ale s tím jsem počítal, jsou to jen fotky z dovolené.

Minimální odpad je i z důvodu ostření. Všechny tři ostřily ve dne velmi rychle, v noci normálně - občas nestíhaly objekty v pohybu a XF 18-135 se někdy déle hledal v nejdelších ohniscích, když neměl dostatečně kontrastní cíl.

Zvláštní kategorií jsou noční fotky. Jsem noční tvor, baví mě noc a baví mě nálady nočního města. Poprvé v životě mám fotoaparát, který je schopen noční atmosféru zachytit v rozumné kvalitě. Často se někdo ptá, jestli se s tím vážně dá fotit na ISO 6400, jestli to není nekvalitní. Vždycky odpovídám, že svoje věci (akty) bych na tak extrémní ISO nefotil (zatím, budoucnost je blíž a blíž), protože dělám velké zvětšeniny, ale pro internet a menší tisky je kvalita naprosto dostačující. Daleko lepší, než film s citlivostí ISO 800.

I tak se ale pohybuji v kritických časech závěrky a tady se ukázala výhoda dvou stabilizovaných objektivů. S XF 16-55 bez stabilizátoru jsem občas udržel časy kolem 1/15 s, ale stabilizátor mi takové časy dovolil i při použití dlouhého ohniska na XF 18-135 a nad některými časy mi zůstával rozum stát (např. 1/6 sekundy s ohniskem 122 mm).

OSTROST OBJEKTIVŮ

Podle dostupných zdrojů z internetu je předem jasné pořadí ostrosti - 1. místo XF 16-55, 2. místo XF 18-55, 3. místo XF 18-135. Jdu to zkontrolovat.

Zvětšuji fotky na 100 % a porovnávám ostrost. Jako první jsem zvětšil fotky z ultrazoomu XF 18-135 a první dojem nebylo nadšení. Je ostrý, ale ne tak, jak bych čekal. Aha, takže je opravdu horší než ty dva kratší....
Prohlížím tedy postupně fotky z XF 18-55 a XF 16-55 a měním názor. Ultrazoom sice o něco horší je, ale ten rozdíl není vůbec velký. Chápu, jsem zkrátka zkažený mými pevnými skly, superostrými i na "plnou díru". Zašátrám v archivu po fotkách z cest, pořízených pevnými objektivy, a zvětšuji. Opět vidím nějaký rozdíl, ale ani ten není markantní.

Konečně mi tedy dochází, že jen nejsem zvyklý zkoumat pixely pod lupou, protože mě zajímá, jak jsem už psal, jak dopadly fotky, ne pixely.

Můj subjektivní pocit je asi takový - nevidím žádný rozdíl v ostrosti mezi nejlevnějším XF 18-55 a nejdražším XF 16-55. Ultrazoom XF 18-135 je jen o fous měkčí, zvláště při plně otevřené cloně, kdy je také znát malý rozdíl mezi středem a okraji. To vše ale pouze při zvětšení na 100 %. V praxi nevidím žádné omezení.

ZPĚT DO ITALSKÝCH ULIČEK

Ten skok v čase jsem udělal schválně, protože se mi odtud nechtělo a rád se tam vracím, tentokrát aspoň virtuálně.

Začal jsem těžce nadržovat ultrazoomu. XF 18-55 jsem znovu nepoužil a XF 16-55 jsem znovu použil jen proto, že jsem měl pocit, že jsem se mu věnoval málo. Když jsem doma spočítal fotky, zjistil jsem, že jsem 70 % nafotil právě s XF 18-135 a přibližně po 15 % s oběma dalšími.

Kombinace velkého ohniskového rozsahu a skvělého stabilizátoru u mne zvítězila.

ZÁVĚR

Mezi běžnými uživateli je společnost Fujifilm desítky let zavedená převážně jako výrobce kvalitních filmů pro fotoaparáty i největší filmová studia. Ale stejně dlouhou a slavnou tradici má i v produkci vlastní optiky, využívané ve filmu, ve vojenském průmyslu nebo v kosmických programech (ceny např. filmových objektivů dosahují milionových částek).

Řada XF objektivů logicky navazuje na tuto tradici a snad s výjimkou prvních dvou objektivů, které bych označil za průměrně dobré, je každý nový XF objektiv neskutečným dráždidlem pro peněženky fotografů po celém světě. Abyste mě nepodezírali ze sklonu k Fujifanatismu, tak např. Ken Rockwell ve svých recenzích rád srovnává XF objektivy s nejdražšími objektivy Leica (5000 $ apod.).

Nevadil by mi ani jeden z tří testovaných objektivů a ani všechny tři dohromady (ale obávám se, že na dva by se mi prášilo).

Potvrdilo se, co jsem psal na začátku:

XF 18-55 mm/F2.8-4 R LM OIS

Neuvěřitelně povedený setový objektiv. Co ho zvýhodňuje? Nejmenší investice, nejmenší rozměry a hmotnost, kvalita fotek srovnatelná s nejdražším testovaným modelem (Ken Rockwell ve své recenzi uvádí, že "Leica Summilux-M 35/1.4 APSH není o moc ostřejší"), skvělý stabilizátor. Co ho může znevýhodňovat? Je bez ochrany proti povětrnostním vlivům a ze všech tří má nejkratší ohniskový rozsah.

XF 16-55 mm/F2.8 R LM WR

Vlajková loď mezi Fuji zoomy. Co ho zvýhodňuje? Profesionální kvalita zpracování ve všech směrech, skvělá kvalita obrazu (ostrost jen těsně za pevnými skly), světelnost 2.8 v celém rozsahu, nejširší úhel záběru (nejkratší ohnisko), ochrana proti počasí. Co ho může znevýhodňovat? Vyšší cena, rozměry a hmotnost, absence stabilizátoru.

XF 18-135 mm/F3.5-5.6 R LM OIS WR

Výborný ultrazoom. Co ho zvýhodňuje? Hlavně ohniskový rozsah 18 až 135 mm, dále fantastický stabilizátor, ochrana proti počasí a v neposlední řadě cena. Co ho může znevýhodňovat? O maličko menší ostrost při plně otevřené cloně, horší světelnost, made in China (proč?).

Pro srovnání ještě tabulka:

Vybrat si musíte sami. Vlastnit všechny tři nemá smysl, vítěz může být jen jeden. Tím mým osobním se překvapivě stal původně outsider, ultrazoom Fujinon XF 18-135 mm/F3.5-5.6 R LM OIS WR.

Ještě jednou uvedu důvody: rozsah 18-135 mm, hmotnost 490 g, cena 23900 Kč. Pro porovnání, kdybych chtěl pokrýt tento ohniskový rozsah objektivy s "červeným XF", koupil bych XF 16-55 mm/F2.8 R LM WR a XF 50-140mm f/2.8 R LM OIS WR. Celkový rozsah obou skel by byl 16-140 mm, hmotnost 1650 g a cena 71800 Kč. Vzhledem k tomu, že profesionálně takový zoom nepotřebuji, je to pro mne zbytečná investice a hmotnost, kterou už bych s sebou nechtěl tahat, nehledě na rozměry.

Další fotky najdete ve článku Ztrácení v Monopoli.

Hezký den :)

Objektivy Fujinon ve FotoŠkoda

• < Nová Leica, nové Fuji - šílenství začíná
• Ztrácení v Monopoli >

Comments: