Jazyky napříč

Potká Čech Slováka a řekne: "Hi, how are you?" ... Pěkná blbost, co? Ale při setkání například s Polákem, Chorvatem nebo Rusem je to pro nás běžná zkušenost. Přitom patříme do skupiny 400 milionů lidí, kteří se dokážou domluvit jedním jazykem.

Tento článek zdánlivě nesouvisí s fotografováním, ale čtěte dál a třeba změníte názor.

Když za mnou v roce 2009 přijela z Běloruska modelka Marina, nepamatoval jsem si už z ruštiny skoro nic a o běloruštině jsem věděl jen to, že existuje. Anglicky ale neuměla a tak nám nezbylo, než se domluvit jako Slované. Já jsem mluvil česky, ona rusky a když jsme si nerozuměli, šli jsme si naproti s pomocí slovenských, běloruských a jiných slovanských slov, na která jsme si zrovna vzpomněli. Často jsem také vzpomínal na vhodná česká synonyma a zastaralé nebo knižní výrazy. Ona dělala totéž a nakonec jsme se domluvili naprosto skvěle.

Trocha nudné teorie a historie

Předem upozorňuji, že nejsem odborník, pouze fanoušek a moje znalosti jsou velmi povrchní. Skutečné odborníky tímto prosím o shovívavost.

Velmi zkráceně a zjednodušeně - přibližně před 1000 lety se z jednotlivých nářečí praslovanštiny začaly odvíjet samostatné jazyky. Během následujících staletí postupně docházelo a stále dochází k mnoha změnám nejen v pravidlech, ale díky mísení se sousedními jazyky i k rozdílnostem slovní zásoby. Kuriózní je, že se během staletí doslova otočil význam některých slovanských slov, např. naše slova "voní, páchne, čerstvý, úžasný" znamenají v řadě jiných slovanských jazyků naprostý opak.

Přesto uchovává čeština a jí nejbližší slovenština neskutečných 98 % původní praslovanské slovní zásoby.

Co to znamená v praxi?

Půl roku po zmíněné Bělorusce se objevila ruská Viktoria, kterou znáte mimo jiné i z těchto stránek. Česky mluvila krátce a špatně, ani moje ruština se moc neposunula, ale už to bylo jednodušší než v prvním případě. Po Viktorii (a z velké míry i její zásluhou) se začaly objevovat další a další rusky mluvící modelky. Některé z nich neuměly česky ani slovo a když na mne při pozdravu promluvily anglicky, odpověděl jsem pomalu a pokud možno srozumitelně česky: "Mluv po svém, i já budu mluvit po svém a budeme si rozumět." - vždycky jsme si rozuměli. Nešlo jen o ruštinu, stejný postup jsem praktikoval vůči polštině, ukrajinštině a dalším slovanským jazykům.

Nejdůležitější je ochota

Nám Čechům připadá ruština, běloruština a ukrajinština jako prakticky stejný jazyk. Není to tak, nicméně jsou si tyto jazyky hodně blízké (také patří do stejné jazykové podskupiny východoslovanských jazyků). Každý Bělorus a Ukrajinec umí rusky (důvod je jasný - bývalý SSSR). Často ale uslyšíte od Rusa, že nerozumí běloruštině nebo ukrajinštině. Kdo se ale chce domluvit, je ochoten poslouchat, přemýšlet o tom, co slyší i o tom, co a jak řekne, se domluvit dokáže. Určitě je nutná i jistá dávka talentu nejen pro cizí jazyky, ale i pro jazyk vlastní, ale ta ochota je zde na prvním místě.

Slovenština je most mezi slovanskými jazyky

Teď jsem určitě potěšil všechny Slováky, ale opravdu, když mi nějaký Slovan nerozumí a já už nevím, jak se lépe vyjádřit, sáhnu ke slovenštině. Ta je pro ostatní Slovany srozumitelnější než čeština. Například jsem si nemohl vzpomenout, jak se rusky řekne "divný" (strannyj), tak jsem nakonec řekl slovenské "čudný" a ono to fungovalo - proč by taky ne, když slovinsky se řekne "čudno" a chorvatsky "čudan". Dost možná bych si ale vystačil i s tím divným slovem, pokud by náhodou znali polské "dziwny", běloruské "dziuny" nebo ukrajinské "divnij". Chci říct, že často stačí znát dva tvary slova a pokryjete celou slovanskou obec.

Slovio

Existují i pokusy o vytvoření jednotného slovanského jazyka. Jedním z nich je například Slovio a tady je krátká ukázka a představení:

a ještě transkripce v cyrilici:

Srozumitelné, že?

Vytvoření nového univerzálního jazyka je hezká, ale utopistická myšlenka. Dávno známe kluby esperantistů, kteří nemají nic společného kromě toho, že se naučili esperanto - původně univerzální jazyk pro všechny, kterému nakonec nikdo kromě nich nerozumí. Než se učit další jazyk, je jednodušší pochopit princip - vnímat synonyma, vzpomenout si na zastaralé nebo knižní tvary slov, na slova nejbližších sousedů, jít po významu slov. Namísto biflování slovíček umělého jazyka si uvědomit, že jaro je i vesna a podzim může být také jesen. Jakmile pochopím, že zítra je vlastně z jitra, budu rozumět každému, kdo řekne zajtra, zautra, zavtra, sutra nebo jutri. Nebo že sever - jih - východ - západ může být také půlnoc - poledne - vzchod - záchod. Příkladem použití básnického výrazu jsou oči - v Rusku se už dávno říká glaza, ale v poezii a písních se oči vyskytují často (Oči čornyje).

Něco na závěr?

Třeba to, že během psaní mne napadají další a další příklady a peru se s tím, že už tak je to šíleně dlouhé. Ale když už jsme u jazyků, zmíním ještě něco, co souvisí, ale momentálně není na samostatný článek - budeme-li uvažovat o jazycích tak, jak jsem psal v předchozím odstavci, dostaneme se i za hranice slovanských jazyků. Tam si takhle jednoduše nevystačíme, ale vzájemně se nám přiblíží a jejich případné učení bude jednodušší.

Uvedu příklad:
Vidíte nějakou podobnost mezi českým "je" a anglickým "is"? Jestli ne, uděláme si malé kolečko po Evropě a okolí.

a tak dále - netřeba dalšího vysvětlení.

A už vážně končím, protože už se mi hlavou honí další kuriozity, jako třeba proč máme Benátky a ne Venátky ... dobrou noc :)

Author: Jiri RuzekWebsite: http://www.jiriruzek.net

Czech uglamour nude art photographer, 2014-2021 an official Fujifilm X-Photographer. Published worldwide, one of the few Czech photographers published by Taschen (and others).
Born Aug 29 1967 in Litomerice, living in Prague.
Books • Gallery • Workshops • Prints • Private shooting • Events

---

Find even more photos (with commented process) on my Patreon.

Become a Patron!

Or if you just want to donate me.

CRYPTO DONATIONS are also appreciated

Thank you for your kind support.

• < Dvě nové knihy
• Příliš cudné fotky >

Comments: