Čím, jak a proč fotím, svítím, upravuji...

Je v oblibě začínat podobné články větou "často se mě ptáte...", ale je to tak a protože jsem líný a nemám čas odpovídat pokaždé detailně, dovolím si tu kompletně popsat moji aktuální fotosestavu - fotoaparát, objektivy, světla, software a celý svůj pracovní postup. Místo odpovědi narychlo pak budu posílat odkaz na vyčerpávající report :)

Fotoaparát

Stále jsem věrný modelu Fujifilm X-E1 z roku 2012. Tedy já jsem ho začal používat ke konci 2013, v době, kdy chybělo pár týdnů, než se na trhu objevil model X-E2.

Důvod je jednoduchý. Dělá vše, co potřebuji a dělá to dobře. Dokonce i ve Fujifilmu už si na mne zvykli a jak dřív občas s úsměvem komentovali, že nemám nejnovější model, tak teď mě spíš berou jako důkaz, že už první řada X-série byla skvělá a že jsou to dodnes konkurenceschopné držáky.

Přechod na nový model mě zatím netlačí, ale never say never :)

*UPDATE 8/2017 - jako hlavní stroj nový fotoaparát Fujifilm X-E3

Objektivy

V současnosti vlastním 5 pevných objektivů Fujinon a několik starých manuálních skel, která používám občas spíš pro radost. Z Fujinonů jsou to tyto:

• Fujinon XF 14mm/F2.8 - na práci s prostorem, případně velké deformace a protahování nohou, fotím s ním často, téměř výhradně naležato (na výšku nebezpečné deformace)
• Fujinon XF 23mm/F1.4 - když chci fotit dlouhé nohy, ale nepotřebuji tolik široký záběr a deformaci jako se 14 mm; i s tímto fotím většinou naležato
• Fujinon XF 27mm/F2.8 - můj nejnovější přírůstek a momentálně asi nejoblíbenější objektiv, nejen pro maximální kompaktnost, ale i pro velice příjemné a přirozené ohnisko, odpovídající 40 mm na fullframe
• Fujinon XF 35mm/F1.4 - pro mne nejuniverzálnější objektiv - příjemný a nejpřirozenější na portréty i celou stojící, sedící nebo ležící postavu. Minimální deformace, přesto se dá šikovně pracovat s perspektivou. Podobně jako 27 mm nejblíže realitě viděné lidským okem
• Fujinon XF 90mm/F2.0 - když chci využít efektu dlouhého skla - zhuštění perspektivy, dosažení "sošných" proporcí těla

Fujinon XF 56mm/F1.2 jsem přibližně před rokem prodal. Je to výborný objektiv, ale ne pro mne, téměř jsem pro něj neměl využití. Pro moji práci jsou charakteristické střední a krátké objektivy a k tomu občas jako kontrast něco dlouhého. A na to se mi daleko víc hodí 90 mm.

Světla

Ani tady se už dlouho nic nezměnilo, ve zkratce používám 3 druhy světel:

• Dedolight DLH4 - stálé bodové halogenové světlo se "zoomem" a stmívačem a bezkonkurenční optikou. Používám pro noční, divadelní, kabaretní, dramatické nálady. Vlastním dva kusy, většinu fotek pořizuji s jedním.
• denní světlo - netřeba vysvětlovat; mám stejně rád měkké světlo jako ostrý sluneční svit
• jakékoliv jiné světlo - lustry, lampičky, LED světla různých parametrů, blesk (i vestavěný), zkrátka vše, co je po ruce. Moderní fotoaparáty to hravě zvládají a kdo navštívil naše workshopy, ten ví, že světlo za 20 korun dokáže při správném použití udělat někdy i lepší atmosféru než světlo za 20000.

Odrazné desky nepoužívám.

Nastavení fotoaparátu

Během focení mám vše (clona, čas, ISO) nastaveno manuálně. Automatické nastavení je pouze u vyvážení bílé barvy - takže se mě prosím neptejte, jestli měřím bodově nebo jinak. Měřím manuálně a správnou expozici vyhodnocuji kombinací obrazu, který vidím v elektronickém hledáčku a histogramu (tamtéž v levém dolním rohu). Díky této kombinaci mi prakticky odpadají zbytečné zkoušky expozice i špatně exponované fotky.

Když jsem ale na dovolené nebo nějaké akci, kdy chci jen "cvakat a neřešit", fotím s prioritou clony a automatickým časem a ISO.

Čas nastavuji tak, abych ho udržel (s kratším objektivem si můžu dovolit použít delší časy), ISO tak, aby zbytečně nešumělo (běžně v hodnotách kolem 1000, jen výjimečně přes 1600 - na dovolené ale klidně 6400) a clonu podle potřeby (často na "plnou díru").

Ostření používám automatické (režim AF-S). Ostřicí bod mám vždy nastavený na očích modelky. Nemusím pak po zaostření otáčet fotoaparátem a nevzniká tak odpad z důvodu posunu roviny zaostření. Pomáhá mi to také "zamknout" kompozici, takže i když udělám více variant v různých vzdálenostech a úhlech, mají všechny tyto fotografie velice podobnou kompozici (komponuji vše přímo ve fotoaparátu).

Mám stále zapnutý zvuk ostření (pípnutí). Mohlo by se zdát, že zvuk nemá vliv na fotku, ale není to tak. Modelky to milují, je to pro ně signál, že mají zmrznout a nedýchat. Takže i na fotkách je ten zvuk vidět.

Během focení s modelkou neustále mluvím.

Fotím do JPG v režimu “PRO Neg. STD”. Tento profil s nižším kontrastem se mi osvědčil jako nejvíc neutrální a nejvhodnější pro dodatečný převod do černobílé. Díky správné expozici (viz výše) nemusím dělat velké dodatečné úpravy, takže nepotřebuji RAW soubory. Urychluje to práci. Souvislost je i s ostřením, tomu se budu věnovat v části o úpravě fotek.

Na dovolené apod. fotím většinou v režimu Standard (simulace Provia). Je univerzální a z fotoaparátu většinou vysypu hotové fotky.

Většinu fotografií fotím naležato, poskytuje mi to více prostoru pro vyprávění příběhu.

Prohlížení, katalogizace a úprava fotografií

Jako prohlížeč a katalog používám program ACDSee Pro. Jsem na něj zvyklý už spoustu let a dělám v něm i některé menší úpravy (převážně hromadné).

Používám přibližně tuto strukturu adresářů (příklad):

Z ACDSee pošlu vybranou fotku nebo fotky do externího editoru (můžu jich přiřadit několik a vybírat mezi nimi, např. Photoshop, Affinity Photo, Exposure...). Fotky v původním rozlišení upravuji téměř vždy v Alien Skin Exposure. Funguje samostatně nebo jako plugin pro Photoshop, LightRoom, Affinity Photo atd.

Úpravy dělám téměř vždy pouze plošně, neretušuji, když to není vyloženě nutné. Když potřebuji některou část zesvětlit nebo ztmavit, udělám ve vrstvách několik variant a navzájem je promaskuji (obdoba nadržování pod zvětšovákem).

Po dokončení úpravy uložím fotografii jako kopii s názvem doplněným o BW nebo COL. Kvalitu JPG nastavuji na maximum.

Pro internet zmenšuji fotografie na 1200x800 px. Po zmenšení jsou příliš "digitálně" ostré, proženu je tedy znovu přes Exposure, kde mám nastavený preset pro lehké rozostření (změkčení). Tuto fotografii pak uložím s kvalitou JPG cca 70 % a k názvu přidám 1200 (označuje velikost). V ACDSee nakonec dávkově přidám vodoznak.

Fotografie pro tisk zvětším na požadovaný rozměr (např. 90x60 cm) při rozlišení 300 dpi. Nedoostřuji. Uložím s plnou kvalitou a do názvu přidám informaci o velikosti (např. DSC001 60x40).

Jednou týdně se mi fotky automaticky zálohují na druhý disk.

 

Přibližně takto tedy většinou vypadá celé moje workflow. Jestli to chcete zažít a probrat v praxi, stavte se na našem workshopu.

Doufám, že vám byl tento článek ku prospěchu. Pokud ano, budu rád za sdílení (když už se s tím píšu:)) Jestli je něco nejasné, pište ideálně do komentářů, ať z objasnění mají něco i ostatní a já nemusím opakovaně vysvětlovat mailem.

Hezký den

• < Nová kniha - Lesbians For Men
• Krásné vánoce a šťastný rok 2017 >

Comments: